Žárupevné a tlakové oceli
16Mo3, 13CrMo4-5 a P91: materiály pro horko a tlak
AI generated Žárupevné oceli si udržují pevnost při teplotách nad 400 °C, oceli pro tlakové nádoby musí být pod vnitřním tlakem těsné a houževnaté. Najdete je v elektrárnách, rafinériích a kotlích. Při jsou přísně regulované – , práce s nízkým obsahem vodíku a dohřev jsou povinné.
Žárupevné oceli pracují tam, kde běžné konstrukční oceli dávno vzdávají: při teplotách od 400 °C do více než 600 °C. Parní kotle, přehříváky, turbíny a rafinérská potrubí vyžadují materiály, které si udrží svou i při trvalém zatížení. Klíčovými legujícími prvky jsou a : brzdí tečení – pomalou, trvalou deformaci pod zatížením za tepla –, chrání proti oxidaci a .
Klasika: (0,3 % Mo) pro mírné teploty, pro parovody, a moderní 9% ové oceli / (X10CrMoVNb9-1), které díky a niobu zůstávají pevné i při 600 °C. Vedle nich stojí oceli pro tlakové nádoby až , které musí být hlavně houževnaté a dobře svařitelné, protože jsou pod vnitřním tlakem. Všem je společné: jsou většinou nebo normalizačně žíhané, aby kombinovaly pevnost a .
Při vládne opatrnost. Tyto oceli tvoří v rychle tvrdý – zvláště 9% ové oceli jsou neúprosné. Proto platí: důsledně (podle legování 150–300 °C), minimalizovat vstup vodíku a po řízeně ochlazovat. Druhým nepřítelem je způsobená : nesnese vlhké elektrody a nečisté úkosy.
Po přichází – u těchto ocelí téměř vždy povinné, aby se odstranila vnitřní pnutí a zmírnila se . Teplota pro to je vysoká (kolem 700–760 °C) a musí být přesně dodržena.