Ekvivalentní obsah niklu
Ekvivalentní obsah niklu je matematická veličina, která kvantifikuje účinnost legujících prvků tvořících austenit ve srovnání s niklem. Používá se ke stanovení fázové stability vysoce legovaných ocelí.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Ekvivalentní poměr niklu (EN) je index, který udává účinnost austenitotvorných prvků, jako je kobalt, molybden a chrom, vůči niklu. Vypočítá se sečtením množství těchto prvků s jejich příslušnými hmotnostními poměry k referenční hodnotě (v tomto případě niklu).
Metalurgický význam a rizika při svařování
EN ovlivňuje fázovou stabilitu a strukturu oceli. Vysoká hodnota EN vede k větší tvorbě austenitu, což zvyšuje trvanlivost a houževnatost, ale také snižuje tvrdost. Nízká hodnota EN může vést k tvorbě feritu a martenzitu, což zvyšuje tvrdost, ale snižuje houževnatost a tvárnost.
Dílenská praxe a pokyny
Při svařování vysoce legovaných ocelí s vysokou hodnotou EN je důležité zajistit pomalé ochlazování (t8/5 > 25 s), aby se podpořila tvorba austenitu. Při nižší hodnotě EN by se doba ochlazování měla zkrátit (t8/5 < 5 s), aby se dosáhlo dostatečné tvrdosti. Přesná doba ochlazování závisí na konkrétní slitině a požadovaných vlastnostech.