Anizotropie rozpadu zrn slitiny hliníku a zinku
Směrově závislé rozpouštění nebo zhrubnutí hranic zrn u vysoce pevných slitin AlZnMgCu za tepelného namáhání.
To není skutečný problém, ale směs polopravd. U slitin AlZnMgCu, vysoce pevných tvářených hliníkových slitin, musíte při svařování vždy počítat se změnami mikrostruktury v tepelně ovlivněné zóně. Pevnost, kterou materiál má díky precipitačnímu vytvrzení, se v tepelné zóně ztrácí – tomu se říká přestárnutí. To nemá nic společného s 'anizotropií'; je to prostě ztráta pevnosti. Pokud musíte díly svařovat, správná strategie je: umístit svar tak, aby co nejméně ubral z vysoce pevné struktury, a v případě pochybností po svařování díly zcela rozpustit a znovu vytvrdit. Jen tak svařit a doufat, že to vydrží, u tohoto materiálu není správné. Riziko je, že po svařování máte díl, který vypadá tvrdě zvenku, ale v tepelné zóně je měkký a tam se zlomí.