Citlivost k praskání korozí za napětí slitiny hliníku a zinku
Slitiny hliníku a zinku s vysokým obsahem hořčíku a mědi jsou citlivé k praskání pod tahovým napětím v korozním prostředí. Precipitáty na hranicích zrn podporují tuto korozi za napětí.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Slitiny hliníku a zinku s vysokým obsahem hořčíku a mědi obsahují precipitáty na hranicích zrn, které pod tahovým napětím v korozním prostředí podporují korozi z napětí. Tyto precipitáty mohou fungovat jako elektrolyt a vytvářet elektrické obvody mezi částmi slitiny, což vede ke korozním reakcím.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Tato náchylnost ke korozi z napětí může vést k tvorbě trhlin ve svaru a v okolí hranic zrn. Trhliny se mohou dále šířit, zejména pokud je slitina v korozním prostředí nebo pod mechanickým zatížením. To může vést k selhání součásti a bezpečnostním problémům.
Praxe v dílně a pokyny
Pro minimalizaci rizika koroze z napětí a tvorby trhlin by měla být přijata následující opatření:
• Používejte správnou techniku svařování s nízkým napětím a dostatečným chlazením.
• Zajistěte, aby byl svar čistý a bez náchylnosti ke korozi.
• Po svařování použijte vhodnou protikorozní úpravu, např. nátěr nebo galvanizaci.