Zkouška tvrdosti podle Brinella
Zkouška tvrdosti podle Brinella vtlačuje kuličku ze slinutého karbidu do materiálu a měří velikost vtisku. Tato metoda je vhodná pro měkké nebo hrubozrnné materiály, jako je litina.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Zkouška tvrdosti podle Brinella používá kuličku ze slinutého karbidu, která je vtlačována do materiálu definovanou silou (např. 1000 kgf). Kulička se mírně deformuje a zanechává vtis na povrchu materiálu. Velikost tohoto vtisu se měří a používá se k výpočtu tvrdosti.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Brinellova tvrdost poskytuje nepřímou míru průměrné tvrdosti materiálu. Je zvláště užitečná pro měkké nebo hrubozrnné materiály, kde jiné metody tvrdosti, jako je Rockwellova zkouška, nejsou tak přesné. Příliš vysoký tlak může deformovat materiál a poskytnout chybné výsledky. Příliš nízký tlak vede k příliš velkému vtisu a nepřesným hodnotám.
Praxe v dílně a pokyny
Použijte kuličku o průměru 10 mm a vtlačte ji do materiálu silou 1000 kgf. Měření vtisu se provádí po ochlazení materiálu. Dbejte na to, aby byl tlak přesně dodržen a kulička byla vtlačována kolmo k povrchu. Při nerovnoměrných nebo příliš velkých vtiscích zkoušku opakujte.