Chemická pasivace
Chemická pasivace odstraňuje volné železo z povrchu a urychluje tvorbu oxidické vrstvy, čímž vytváří homogenní ochrannou vrstvu proti korozi. Zabraňuje vzniku trhlin a pórů.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Chemická pasivace je proces, při kterém se volné železo na povrchu kovu přeměňuje chemickou reakcí s kyslíkem nebo jinými oxidačními činidly na síran železnatý (FeSO4). Tento proces vytváří na povrchu tenkou, homogenní oxidovou vrstvu, která brání kontaktu mezi železem a dalšími korozními látkami.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Pasivace zvyšuje houževnatost a odolnost svaru proti praskání. Zabraňuje tomu, aby volné železo reagovalo s kyslíkem a vytvářelo korozní vrstvu, což by mohlo vést k trhlinám a pórům. Neúplný nebo chybný pasivační postup však může vést k nerovnoměrnému vytvoření oxidové vrstvy, což zase způsobí lokální korozní napadení a poškození.
Praxe v dílně a pokyny
Pro zajištění účinné chemické pasivace je třeba provést následující opatření:
• Před svařováním použijte vhodné deoxidační činidlo k odstranění volného železa z povrchu.
• Po svařování udržujte svar v prostředí s nízkým obsahem kyslíku nebo pod ochranným štítem, aby se podpořilo rychlé vytvoření oxidové vrstvy.
• Sledujte teplotu a dobu ochlazování, aby byla zajištěna rovnoměrná pasivace. Příliš rychlé ochlazení může způsobit neúplné vytvoření oxidové vrstvy.