Smluvní mez kluzu
Smluvní mez kluzu je maximální hodnota napětí, do které se materiál plasticky deformuje a poté se již nedeformuje. Pro hliník a vysoce pevné oceli neexistuje zřetelná mez kluzu, proto se používá smluvní mez kluzu jako bezpečnostní hranice.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Mez kluzu je bod, kdy materiál ztrácí svou elastickou deformovatelnost a začíná se plasticky deformovat. Dochází k tomu přeskupením atomární krystalové struktury a tvorbou nových vazeb mezi atomy.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Když je materiál zatížen nad mez kluzu, vznikají trhliny nebo lomy. To se může stát zejména u hliníku a vysoce pevných ocelí, protože nemají jasnou mez kluzu. Při překročení meze kluzu se svar může silně deformovat nebo dokonce prasknout.
Praxe v dílně a pokyny
Aby byla dodržena mez kluzu, musí být u hliníku a vysoce pevných ocelí napětí během svařování přesně kontrolováno. Maximální napětí by mělo být vždy pod mezí kluzu. U hliníku je to typicky kolem 200 až 300 MPa, u vysoce pevných ocelí to může být vyšší, v závislosti na konkrétním materiálu.