Vzdálenost ramen dendritů
Vzdálenost ramen dendritů je vzdálenost mezi větvemi dendritu a závisí na rychlosti ochlazování. Malá vzdálenost znamená rychlejší tuhnutí.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Dendrity jsou krystalické strukturní formy, které vznikají během tavení. Jejich větve rostou z nuklea a vytvářejí tak stromovou strukturu. Vzdálenost mezi těmito větvemi (vzdálenost ramen dendritů) je určena lokální rychlostí ochlazování: rychlé ochlazování vede k těsným vzdálenostem, pomalé ochlazování k větším vzdálenostem.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Malá vzdálenost ramen dendritů může vést k jemné a husté krystalické struktuře, která poskytuje vyšší pevnost a houževnatost. Může však také vést ke zvýšené náchylnosti k trhlinám a horkým trhlinám, protože krystaly jsou těsně namačkané a nemají volný prostor pro expanzi pod napětím.
Praxe v dílně a pokyny
Pro řízení vzdálenosti ramen dendritů je důležité regulovat rychlost ochlazování během svařování. Toho lze dosáhnout volbou vhodné ochranné atmosféry a dodržením správných teplotních profilů. Pro oceli s vysokým obsahem uhlíku je typická vzdálenost ramen dendritů asi 10-20 µm, zatímco pro nižší obsah uhlíku je preferována větší vzdálenost 30-50 µm. Při příliš rychlém ochlazování (např. kvůli příliš vysoké tepelné vodivosti ochranného plynu) se může vzdálenost ramen dendritů zmenšit, což přináší riziko vzniku trhlin.