Zkouška tvrdosti svarových spojů
Zkouška tvrdosti měří odpor materiálu proti vnikání vnikacího tělesa přes svar. Identifikuje nepřípustné zvýšení tvrdosti, které naznačuje sklon k ztvrdnutí.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Zkouška tvrdosti měří odpor materiálu proti vnikání normovaného tělesa. Provádí se zatlačením tělesa na svar a měří se, jak hluboko těleso pronikne do kovu.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Nepřípustné zvýšení tvrdosti ve struktuře může vést k trhlinám a lomu. Příliš tvrdý svar může také zhoršit mechanické vlastnosti materiálu, což je nebezpečné zejména u vysoce namáhaných aplikací.
Dílenská praxe a pokyny
Zkouška tvrdosti se provádí tvrdoměrem podle Brinella nebo Rockwella. Těleso se zatlačí na svar a změří se hloubka vtisku. Pro ocelové svary by tvrdost svaru neměla být vyšší než 1,2 až 1,5krát než základní kov. Při nepřípustných výsledcích je nutné svar převařit.