Hustota překážek
Počet dislokací a precipitátů na jednotku objemu, které brání plastické deformaci. Přímo koreluje s tvrdostí a pevností.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Hustota překážek se vztahuje k počtu dislokací krystalové struktury (jako jsou poruchy nebo precipitáty) na jednotku objemu v kovu. Tyto překážky mohou bránit procesu plastické deformace, protože znesnadňují pohyb atomů uvnitř krystalu.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Vysoká hustota překážek může vést ke zvýšené tvrdosti a pevnosti. To však může také způsobit, že materiál je náchylnější k praskání, zejména při vysokém zatížení nebo teplotních změnách. Při tvorbě svaru může příliš vysoká hustota překážek vést ke sklovitě tvrdému martenzitu a horkým trhlinám.
Dílenská praxe a pokyny
Pro minimalizaci rizik spojených s příliš vysokou hustotou překážek je důležité pečlivě řídit proces tavení a chlazení. Příliš rychlé chlazení může podpořit tvorbu martenzitu, zatímco příliš pomalé chlazení zvětšuje zrno a snižuje houževnatost. Při výběru svařovací metody je třeba dbát na to, aby byla vhodná pro konkrétní kov, aby bylo dosaženo optimální hustoty překážek.