Kapilární jev
Kapilární jev vtahuje kapaliny do nejjemnějších spár proti gravitaci, což při penetrační zkoušce spolehlivě vyplňuje a zviditelňuje jemné povrchové vady.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Kapilární jev je fenomén, při kterém kapalina vzlíná do úzkých spár nebo trhlin podél povrchu. K tomu dochází v důsledku rozdílu povrchových napětí mezi kapalinou a sousedními materiály. Povrchové napětí kapaliny je vyšší než napětí na rozhraní s pevnou látkou, což vyvolává přitažlivou sílu.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Při kapilární zkoušce ocelových dílů může kapilární jev vtáhnout kapalinu do jemných povrchových vad, jako jsou trhliny nebo spáry. Díky tomu jsou vady viditelné a snadněji se odhalí. Bez kapilárního jevu by mnohé z těchto vad nebyly tak zřetelné, což by mohlo vést k chybné diagnóze.
Praxe v dílně a pokyny
Pro efektivní využití kapilárního jevu dodržujte následující kroky:
1. Použijte kapalinu s vysokým povrchovým napětím, jako je vodíková voda nebo alkohol.
2. Ujistěte se, že povrch zkoušeného materiálu je čistý a suchý.
3. Proveďte kapilární zkoušku v uzavřeném systému, aby byla zajištěna kontinuální dodávka kapaliny.
4. Sledujte pozorně změny na povrchu a zdokumentujte všechny viditelné vady.