Karbid
Karbidy jsou tvrdé sloučeniny kovu a uhlíku (např. karbid chromu, molybdenu nebo vanadu). Dodávají oceli odolnost proti opotřebení a žárupevnost, protože nezměknou ani při vysokých teplotách.
Karbidy jsou tvrdé sloučeniny kovu a uhlíku. V legovaných ocelích vážou prvky jako chrom, molybden, vanad nebo wolfram uhlík na drobné, tvrdé částice. To dělá ocel odolnou proti opotřebení a udržuje ji tvrdou i za tepla. Při popouštění se mohou vyloučit ještě jemnější karbidy, což se nazývá sekundární vytvrzování. Při svařování záleží na rozložení. Jemné karbidy jsou dobré, hrubé hrudky jsou vnitřní vruby a iniciátory trhlin. U nerezové oceli opatrně: pokud se dostane do určitého teplotního rozsahu, tvoří se karbidy chromu na hranicích zrn. Chrom pak chybí pro ochranu proti korozi, což dává mezikrystalovou korozi vedle svaru. Proto: u nerezové udržuj teplo nízko a pracuj rychle, nebo použij stabilizované či nízkouhlíkové třídy. U nástrojové oceli před svařováním žíhej na měkko, jinak jsou břity rychle pryč. A po svařování nech pomalu vychladnout a popustit, nenechávej ji jen tak ležet.