Makroskopická vnitřní pnutí prvního druhu
Makroskopická vnitřní pnutí prvního druhu jsou mechanická napětí rozložená přes větší objemy součástí, vzniklá nerovnoměrnými plastickými deformacemi nebo teplotními rozdíly. Mohou ovlivnit pevnost a chování materiálu pod zatížením.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Makroskopická vnitřní pnutí prvního druhu vznikají v důsledku nehomogenních plastických deformací nebo tepelných gradientů v materiálu. Tato pnutí jsou mechanické síly rozložené přes větší objemy, které se v materiálu hromadí.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Tato pnutí mohou kriticky ovlivnit pevnost součásti a vést k trhlinám nebo deformacím. Při svařování může materiál v důsledku nestejnoměrných plastických deformací během chladnutí zůstat pod napětím, což vede k trhlinám za tepla nebo selhání svaru.
Praxe v dílně a pokyny
Pro minimalizaci makroskopických vnitřních pnutí prvního druhu je důležité zajistit rovnoměrné chladnutí součásti. Toho lze dosáhnout řízenými chladicími opatřeními, jako jsou chladicí stěny nebo zdroje chladu. Při svařování je třeba zvolit délku svaru a materiál tak, aby byly plastické deformace rovnoměrně rozloženy. Doba chladnutí by neměla být příliš krátká, aby se zabránilo pnutí, ale také ne příliš dlouhá, aby nedošlo k přetížení materiálu.