Maximální hloubka prokalení
Maximální hloubka prokalení je oblast v základním materiálu, která je svařováním zakalena. Ovlivňuje tvrdost a pevnost materiálu.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Maximální hloubka prokalení vzniká tepelným cyklem během svařování. Při ochlazování materiálu pod kritickou teplotu (Tc) vzniká martenzit, silně prokalená struktura.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Příliš velká hloubka prokalení může vést ke zvýšené tvrdosti a křehkosti, což snižuje mechanickou odolnost materiálu. To může způsobit trhliny nebo lomy v základním materiálu. Navíc příliš silné prokalení může znečistit samotný svarový kov a snížit jeho houževnatost.
Praxe v dílně a pracovní pokyny
Pro kontrolu maximální hloubky prokalení je důležité pečlivě plánovat ochlazovací fáze svařovacího procesu. To zahrnuje volbu správné metody svařování a dodržení správných teplot a časů. U ocelí s vysokým obsahem uhlíku je zvláště důležité provést řízené ochlazování, aby se zajistilo rovnoměrné prokalení.