Drsnost povrchu

Fyzikálně-chemický mechanismus účinku

Drsnost povrchu se skládá z mikroskopických nerovností na povrchu materiálu. Tyto nerovnosti mohou sloužit jako kotvy pro trhliny, které se pak šíří pod mechanickým namáháním.

Metalurgická relevance a rizika při svařování

Vysoká drsnost povrchu zvyšuje pravděpodobnost únavových lomů a trhlin. To může vést k dřívějšímu zhoršení vlastností součástí, zejména při opakovaném zatěžování.

Praxe v dílně a pokyny

Pro snížení drsnosti povrchu by se po svařování měly použít mechanické lešticí postupy. Toho lze dosáhnout jemným třením nebo chemickými lešticími prostředky. Cílová hodnota drsnosti Ra by měla být pod 3,2 μm, aby byla zajištěna dobrá únavová pevnost.