Sekundární růst zrn
Nerovnoměrný růst jednotlivých zrn na úkor jejich sousedů po dokončené primární rekrystalizaci. To vede k hrubozrnné struktuře s horšími vlastnostmi houževnatosti.
Když při svařování nebo žíhání dáš moc tepla, malá zrna ve struktuře srostou do velkých. To se stane, když je kov dostatečně dlouho horký – malá zrna jsou pohlcena většími. Hrubé zrno je vždy špatné: materiál zkřehne, ztratí houževnatost a může ti upadnout, hlavně za studena nebo při rázovém zatížení. Problém máš nejspíš v tepelně ovlivněné zóně vedle svaru. Při vícevrstvých svarech každá vrstva znovu ohřeje tu pod sebou – když se dostane do kritického teplotního rozsahu, zrno roste. Takže drž nízký tepelný příkon, přizpůsob teplotu mezi vrstvami a nežíhej déle nebo žhavěji, než je nutné. Pokud to materiál dovolí, můžeš po svařování normalizovat – to zrno zase zjemní. Oceli s mikrolegujícími prvky, jako je niob nebo titan, jsou odolnější – ty růst zrna samy brzdí.