Vylučování sekundárních karbidů
Vylučování sekundárních karbidů je proces, při kterém se z přesyceného tuhého roztoku během popouštění vylučují jemné krystaly karbidů. To vede k sekundárnímu vytvrzení oceli.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Během svařování se v přesyceném tuhém roztoku vytváří nadbytek uhlíku, který se vylučuje jako karbid (např. Fe₃C). Tento proces probíhá v důsledku ochlazování a vyrovnávání obsahu uhlíku.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Sekundární vytvrzování zvyšuje pevnost a houževnatost oceli, což zlepšuje její mechanické vlastnosti. Příliš rychlé ochlazování však může vést k tomu, že karbid je jemný a obtížně rozpustný, což způsobuje trhliny a problémy s tvrdostí ve svarové lázni.
Dílenská praxe a pokyny
Pro optimální využití sekundárního vytvrzování by měl být krok ochlazování řízen. Příliš rychlé ochlazování (např. vysokým průtokem chladicí vody) může vést k jemnému karbidu a problémům s tvrdostí. Doporučené časy ochlazování se liší podle druhu oceli, ale obecně by měly být mezi 10 a 30 sekundami.