Statická zkouška ohybem
Statická zkouška ohybem zkouší chování při ohybu a pevnost materiálů plynule rostoucím zatížením. Používá se u křehkých materiálů nebo součástí namáhaných ohybem.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Statická zkouška ohybem se týká zkoušky, při které je materiál plynule zatěžován, až náhle praskne. Tento proces ukazuje maximální ohybový moment a pevnost v ohybu materiálu.
Metalurgický význam a rizika při svařování
U křehkých materiálů nebo součástí s vysokým ohybovým momentem je statická zkouška ohybem rozhodující. Příliš nízký zkušební tlak nemusí správně zobrazit skutečné chování materiálu, což vede k nepřesným výsledkům. Příliš vysoký tlak by mohl materiál poškodit nebo způsobit chybné meze lomu.
Praxe v dílně a pracovní pokyny
Pro statickou zkoušku ohybem se používá speciální zkušební zařízení, které umožňuje plynulé zatěžování. Zatížení se měří v newtonech (N) a zaznamenává se. Zkouška by měla být prováděna konstantní rychlostí, aby se dosáhlo přesných výsledků. Maximální zatížení před přetržením materiálu udává pevnost v ohybu.