Tepelná vnitřní pnutí prvního druhu
Tepelná vnitřní pnutí prvního druhu vznikají nerovnoměrnou tepelnou roztažností a smršťováním kovových částí při různých teplotách. Vedou k makroskopickým pnutím, která mohou deformovat součásti nebo způsobit trhliny.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Při nerovnoměrném ochlazování kovových dílů vznikají tepelná vnitřní pnutí I. druhu. Povrch chladne rychleji než vnitřní část, což vede k rozdílným stupňům roztažnosti a způsobuje pnutí v materiálu.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Tato pnutí mohou vést k nežádoucím deformacím součástí nebo vzniku trhlin. Zhoršují mechanické vlastnosti materiálu a mohou vést k horkým trhlinám nebo deformacím svaru, pokud se s nimi správně nezachází.
Dílenská praxe a pokyny
Pro minimalizaci tepelných pnutí I. druhu je nezbytné rovnoměrné ochlazování. Používejte chráněné svařovací metody a vyhněte se rychlému ochlazování. U ocelových dílů s vysokým obsahem uhlíku (např. kalené plechy) je kontinuální ochlazování po svařování obzvláště důležité pro snížení pnutí a prevenci trhlin.