Vodíková křehkost titanu
Poškození mechanické houževnatosti difuzí atomárního vodíku do titanové mřížky a vznikem křehkých hydridových fází.
Vodík je u titanu skutečný problém. Pokud během svařování difunduje do materiálu, vytvoří se tvrdé, křehké hydridy. To způsobí, že svar a tepelně ovlivněná oblast jsou křehké, vznikají trhliny a díl selže při zatížení. Hlavním zdrojem vodíku je téměř vždy vlhkost – v ochranném plynu, na obrobku nebo v přídavném materiálu. Proto musíš při svařování pečlivě dbát na čistotu a používat naprosto suchý plyn. Ochrana musí být také správná, dokud materiál nevychladne, jinak si nasaje vodík z okolního vzduchu. Pokud to dodržíš, máš problém obvykle pod kontrolou. Následné tepelné zpracování k odplynění je v praxi zřídka nutné, pokud byly okrajové podmínky předem čistě dodrženy.