Efekt zachytávání vodíku
Reverzibilní nebo ireverzibilní zachycení difundujícího vodíku na poruchách mřížky, vyloučeninách nebo hranicích zrn. Tím se snižuje množství volně pohyblivých atomů vodíku a snižuje se riziko trhlin.
Vodík se může usadit v housence svaru a v tepelně ovlivněné oblasti a způsobit tam poškození. Pokud se zachytí na poruchách mřížky nebo vměstcích, je to dokonce dobré, protože pak už nemůže migrovat a způsobovat škody. Problémem je volný, pohyblivý vodík, který vede k trhlinám, zejména v tvrdých strukturách. V praxi to znamená: musíš dostat vodík ze svaru dřív, než příliš vychladne. Pomalé ochlazování nebo žíhání hned po svařování pomáhá vodíku uniknout. Pokud ochlazuješ příliš rychle, dostaneš tvrdou, křehkou strukturu a vodík zůstane uvnitř – pak ti svar praskne. Takže raději udržuj svar v teple a nech ho pomalu vychladnout, to je nejbezpečnější cesta.