Buněčná struktura tuhnutí
Buněčná struktura tuhnutí vzniká při vysokých teplotních gradientech a nízkém obsahu legujících prvků jako paralelní, buněčné krystality. Je měkčí a méně náchylná k trhlinám než martenzit.
Fyzikálně-chemický mechanismus účinku
Buněčná struktura tuhnutí vzniká rychlým ochlazováním vysokoteplotních oblastí svaru. Zde se krystality formují do buněčné struktury s paralelními sloupci. Tento proces je podporován vysokým teplotním rozdílem mezi tavnou lázní a okolím.
Metalurgický význam a rizika při svařování
Buněčná struktura tuhnutí je měkčí než martenzit a má nižší tvrdost a houževnatost. To může vést ke zvýšené náchylnosti k trhlinám a deformacím, zejména při mechanickém zatížení. Navíc může ovlivnit svařitelnost a vést k špatným mechanickým vlastnostem.
Praxe v dílně a pokyny
Aby se zabránilo vzniku buněčné struktury tuhnutí, je důležité udržovat řízené ochlazování svaru. Toho lze dosáhnout použitím chladicí vody nebo speciálních chladicích desek. Rychlost ochlazování by měla být nastavena tak, aby struktura zůstala martenzitická, což poskytuje vyšší tvrdost a houževnatost. Doporučené doby ochlazování se liší podle typu oceli, ale obvykle by měly být mezi 10 a 20 sekundami.